Folgen
-
Je polovina února 1945 a spojenecké bombardéry právě mění německé Drážďany v prach a popel. Zasažena je i tamní věznice, v jejichž hořících troskách bojuje o život mezi mnoha dalšími českými vlastenci i slavný loutkář Josef Skupa. Jeho legendární loutky Spejbla a Hurvínka jsou v tu dobu v trezoru plzeňského gestapa. Kvůli protinacistickým narážkám v jeho hrách je už Češi neměli nikdy vidět…
-
Je Popeleční středa, 14. února 1945. K Praze přilétají od jihozápadu americké bombardéry. Začínají houkat sirény. Lidé však protiletecký poplach ignorují. Už tolikrát byl planý. Tentokrát však létající pevnosti shazují bomby. Explodují pár minut po vyhlášení poplachu. Lidé utíkají do krytů nebo do sklepů. Mnozí umírají pod troskami, další v krytu na Karlově náměstí.
-
Fehlende Folgen?
-
Sirény v Drážďanech se rozhoukaly 13. února 1945 ve 21.51. Němci běží do krytů. Ve vzduchu je slyšet hukot těžkých bombardérů. O 22 minut později dopadají první bomby na cíle označené magnesiovými světlicemi, kterým Němci říkají „vánoční stromečky“. Během náletů od 13. do 15. února bylo na město shozeno asi 4000 tun bomb. Ohnivá bouře zničila 6,5 kilometru čtverečních města. Zemřelo na 25 000 lidí.
-
Jaltská konference, která probíhala od 4. od 11. února 1945, byla posledním setkáním amerického prezidenta Franklina Roosevelta, britského premiéra Winstona Churchilla a sovětského vůdce Josefa Stalina. Spojuje se s ní řada mýtů včetně toho, že si na ní velmoci rozdělily sféry vlivu. V obsáhlém rozhovoru v rámci projektu Rok osvobození je vyvrací Vít Smetana z Ústavu pro soudobé dějiny. Dozvíte se třeba, že o osudu Československa se na Jaltské konferenci nerozhodlo, dokonce se o něm vůbec nejednalo.
-
Ve stínu slavného atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha zůstává jiný atentát. Ten, se odehrál před 80 lety v Brně. Jeho cílem byl SS-Hauptsturmführer August Gölzer. Stal se tak druhým nejvýše postaveným Němcem, jehož český odboj za druhé světové války sprovodil ze světa. Jenže na rozdíl od Heydrichovy smrti, gestapo rozhodlo o utajení celého případu před veřejností.
-
Postupující sovětští vojáci z Koněvova 1. ukrajinského frontu se přibližují ke koncentračnímu táboru Auschwitz-Birkenau. Zbylí nacisté se tvrdě brání. V boji s nimi padlo 231 rudoarmějců. K táboru dorazili sovětští vojáci 27. ledna 1945 zhruba ve tři odpoledne. Když vidí zubožené vězně, jsou v šoku.
S videem lze přehrát na serveru Novinky.cz -
Novinky.cz uvádí další díl ze série Rok osvobození.
Před rozedněním v 5:35 začala pálit děla. Na předmostí u Baranówa na východě Polska začal 12. ledna 1945 1. ukrajinský front maršála Ivana Koněva dělostřeleckou přípravu. Němci útok nečekají, nic mu nenasvědčovalo. Je zataženo a letadla do vzduchu nemohou. Dým z dělostřelecké palby se ani nerozptýlil a už útočí sovětská pěchota. Němci rudoarmějce odrážejí. V deset hodin však znovu hřmí děla. Míří na odhalené pozice Němců a likvidují je. Za pěchotou vyrážejí tanky. Fronta je prolomena a německý 48. tankový sbor rozprášen. Sověti postupují o desítky kilometrů.
S videem vychází na serveru Novinky.cz
-
Novinky.cz uvádí první díl ze série Rok osvobození.
Nový rok 1945 začal před pár hodinami. Je slyšet hukot leteckých motorů. Němečtí dělostřelci zahajují palbu. Několik nízkoletících strojů se jim daří zasáhnout. Nejsou to však nepřátelské bombardéry, ale vlastní stíhačky. Ve vzduchu je na 900 messerschmittů 109 a focke-wulfů 190 s podvěšenými pumami, které navádějí na cíle bombardovací junkersy. Německá luftwaffe chce jediným překvapivým úderem na 17 letišť v Nizozemsku a Belgii změnit nepříznivou situaci a zbavit spojence převahy ve vzduchu. Operace Bodenplatte je tak tajná, že o ní neví ani vlastní protiletadlové dělostřelectvo.
S videem vychází na Novinky.cz
-
Už při útoku Japonců na Pearl Harbor 7. prosince 1941 a současném náletu na Filipíny se do bojů zapojili Čechoameričané. Další záhy poté narukovali, nebojovali však jen za svou novou vlast, ale i za osvobození Československa. Používali k tomu i svůj vliv v Hollywoodu. O podobách jejich zapojení hovořili v podcastu Historie generální konzul České republiky v Los Angeles Jaroslav Olša a redaktor Alex Švamberk.
-
Rychlost sametové revoluce stále vyvolává úžas. Týden po tvrdém zásahu proti studentské demonstraci na Národní třídě 17. listopadu 1989 už v čele KSČ nestál Miloš Jakeš, vedoucí úloha KSČ byla z ústavy vyškrtnuta 29. listopadu a na konci prosince byl prezidentem zvolen Václav Havel. Proč to šlo tak rychle a byla-li to revoluce probírají s moderátorkou Veronikou Neprašovou historik Petr Blažek a účastník demonstrace Alex Švamberk. Věnují se i spekulaci, že průvod na Národní zavedli estébáci.
-
Demonstrace 17. listopadu 1989 stála na počátku konce vlády komunistické strany v Československu. Tvrdý zásah proti studentům na Národní třídě vybudil společnost k bezprecedentní reakci, takže za týden už nestál v čele země Miloš Jakeš. Pochod na Národní třídě ale vůbec končit neměl, policie ho jen jinam nepustila. Trasu pochodu procházíme s jeho účastníkem Alexem Švamberkem, který byl na místě až do úplného konce.
-
Boje o Dunkirque jsou známé i díky řadě filmů. Jenomže kromě známé evakuace britského expedičního sboru na přelomu května a června 1940 probíhala ještě jedna bitva o Dunkerque - od podzim roku 1944 až do konce války. Od 7. října je vedla Československá samostatná obrněná brigáda. Obtížné obléhání přístavu připomíná v podcastu Historie Jindřich Marek z Vojenského historického ústavu.
-
Před osmdesáti lety během Slovenského národního povstání přistáli 15. září první čtyři českoslovenští piloti na letišti Tri Duby vedení Františkem Fajtlem. O dva dny později se na další povstalecké letiště Zolná přesunul celý 1. čs. letecký pluk se stíhačkami Lavočkin La-5FN. Jak velký význam mělo bezprecedentní působení stíhačů v hlubokém týlu nepřítele i vzdušný most na letiště Tri Duby, to vysvětlil Jiří Rajlich z Vojenského historického ústavu.
-
Od začátku karpatsko-dukelská operace uplyne 8. září osmdesát let. Vojáci včetně československých v nich projevovali mimořádné hrdinství, které se opakovaně připomínalo. Operace však byla nepřipravená a šitá horkou jehlou, protože Sověti původně chtěli Karpaty obejít. Chyběly zpravodajské informace a útočilo se na dobře vybudované obranné pozice Němců. Selhal plán, že na stranu povstalců přejdou dvě východoslovenské divize, což by otevřelo cestu přes Slovensko, připomněl v podcastu Historie Jindřich Marek z Vojenského historického ústavu.
-
Starší generace si dobře pamatuje, že se na konci srpna vždy slavilo výročí Slovenského národního povstání. Spolu s varšavským bylo jedním z největších povstání proti nacistům v roce 1944, jeho historie však byla opakovaně pokřivovaná a nakonec si ho přivlastnili komunisté, připomněl historik ze Slovenské akademie věd Martin Posch. Bylo reakcí na německé obsazování Slovenska. V podcastu zazní i výpověď jednoho z účastníků povstání Branislava Tvarožka, který doprovázel velitele na cestě do hor.
-
Od začátku první světové války, v níž zahynulo přes 15 milionů lidí včetně deseti milionů vojáků, uplyne 28. července sto deset let. Konflikt, který začal útokem Rakousko-Uherska na Srbsko, se rychle rozhořel v celoevropský. O hrůzách a důsledcích války, bez níž by nevzniklo Československo, se ví dost. O tom proč atentát na následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este spáchaný 28. června 1914 vedl k tak rozsáhlému válečnému konfliktu, mluví historici Vojenského historického ústavu Tomáš Kykal, Tomáš Jakl a Petr Matějček.
-
K pobřeží Francie dorazila brzo ráno ohromná flotila plavidel, kdy válečné lodě doprovázely vyloďovací čluny. Před osmdesáti lety, 6. června 1944, se vylodili v Normandii američtí, britští a kanadští vojáci. K úspěchu operace Overlord přispěli i českoslovenští letci.
-
V mrazivé březnové v noci se podařilo prorazit poslední metry tunelu. Otevřela se cesta pro útěk rekordního počtu pilotů britského královského letectva z německého zajateckého tábora Stalag Luft III u Saganu. Nakonec se jich za ostnatý drát dostalo 76 včetně tří Čechoslováků. Do Británie se však dostali jen tři a 50 uprchlých zajatců gestapáci zavraždili. Od akce, která inspirovala tvůrce filmu Velký útěk, uplyne v neděli 80 let.
-
Jan Zajíc se upálil na protest proti sovětské okupaci a normalizaci před pětapadesáti lety 25. února 1969. Obvykle se označuje jako živá pochodeň číslo dvě, ale lidí, kteří se upálili na protest proti totalitnímu režimu a sovětizaci bylo více, a nejen v Československu. V podcastu Historie o tom hovoří historik a ředitel Muzea paměti dvacátého století Petr Blažek.
Celý díl si můžete přehrát také na videu na serveru Novinky.cz
-
Jedním z klíčových úkolů české armády je zapojení se do mezinárodních misí. O působení v Afghánistánu, Iráku, Kosovu nebo střežení nebe nad pobaltskými zeměmi se obecně ví. Těch misí však byla stovka a přibližuje je kniha Leoše Krejči Zahraniční operace Armády České republiky v obrazech, ve které je přes 787 fotek. Její autor, pracující se Vojenském historickém ústavu, byl hostem podcastu Historie.
- Mehr anzeigen
