Folgen
-
Fehlende Folgen?
-
A kdo je Sofie, myslíme, že je ideální podívat se na její písničky, které jí vyjadřují vlastně všechno. A kolik jí je? Tohle zpívat ve 20ti? Za nás prostě top.
-
Nesmí tam být snaha cíleně druhému ublížit. Když to vezmeš z toho největšího nadhledu, tak ten výkon udělají dva lidé spolu dohromady. Neudělají to bez toho druhého a to je až paradoxní. Společně děláte něco, za co jste pak odměněni. Stávalo se mi, že jsem si začal říkat, o čem to vlastně všechno je.
-
Kdo je pan doktor Vlastimil Voráček? Doktor, který žije v Německu, 8 let žil ve Vídni. Původně chirurg, následně ortoped (řadí se mezi přední česko - německé ortopedy) s vlastní praxí. Nemile se česká média začala vyjadřovat k jeho podezření, že je pacient číslo nula letu olympijské reprezentace do Tokya. Chcete vědět jaký je? Jaký je jeho život? Tak proto jsme natočili tento podcast :)
-
Máme jí jenom k tomu, abychom víc dostávali a využívali svět pro to pohodlné. My jsme si dlouhé desítky let hráli na globální civilizaci. Ta globalizace byla hra na globalizaci. Když šlo o to, aby to svět vyřešil společně, tak jsme totálně selhali. Naše duše opravdu hibernuje. My jedeme v těch nulách a jedničkách. Alfou a omegou všeho je hrubý domácí produkt. Zanedbáváme naše nitro. Mnoho lidí je nešťastných a frustrovaných. Občas mě to taky přepadne, ale většinou mě to přejde, když si uvědomím, že máme jen jednu unikátní příležitost být na tomto světě a tak si můžeme vybrat, zda tu budeme plně nebo to budeme jen prožívat.
-
Jako ty dva měsíce byly těžký. Když se do vás opře stát. Když si někdo zaplatí lidi, aby vás ničili. Když se do vás opře prezident, premiér, tak je to fakt hustý. Zakázali mi učit protézy na univerzitě, protože bych měl špatný vliv na mládež. Mám rád pohled na svět, že je komplikovaný. Nemám rád jednoduché náhledy. Nemám rád černobílé vidění. S tím covidem to bylo komplikované taky, byl to takový ruský přístup. Musíme je strašit, říkat vše dvakrát hůř. Ale ten Čech švejkuje, když mu říkají jasné blbosti. Směje se te blbosti jednoročnich dobrovolníků :) ale kdyby se s těmi lidmi jednalo kvalitně, třeba jak si lidé pomáhali a sili roušky dokud si mysleli, že to má smysl... A v tom byla velká síla Čechů.
-
Když se radikalizuješ a vyhroceně se přikloníš k jedné nebo druhé straně. Protože je to cesta do pekel a analogicky k tomu ve společnosti poštve lidi proti sobě. Fakta ukazují, že je to spíš o tvém rozhodnutí a o tom, čemu ty uvěříš než že je to o tom, co by někdo měl nařizovat z mocenské pozice. A osobně se bráním tomu, že by někdo měl něco udělat a je to pro mě příklad toho, že by si lidi měli k tomu udržet určitý nadhled. A pak spolu můžou spolu jak očkovaní, tak neočkovaní žít. Jak se zavřeš do nějaké stránky a půjdeš si za tom malou pravdou, tak si myslím, že to vede ke zlu a špatnostem, rozvráceným vztahům, které jsou cítit ve vzduchu.
-
Dřív to byla jen hudba, vše bylo jedno. Vše bylo BLUES. A pak se udělala inovace a pokračoval JAZZ. A taky to dalo možnost vzniknout rock and rollu. Začalo to v deltě Missisipi. Country hudba má původ v evroských kořenech. Vždy tu byla rasové rozdělení a dřív ještě větší. A ty nahrávky pocházející z černošských kořenů se nazývali "rasové" nahrávky.
-
Kdo je David? Kamarád Petra, našeho moderátora, ale také člověk, který stojí za Jaké chceš Česko, tedy za kamerou a hlavně to díky němu mohlo vzniknout. Díky kvalitě, kterou jí dává. Vystudoval ČZU, miluje přírodu, měl svůj velice úspěšný youtube kanál. Točí, fotí, vymýšlí receptury s hlívou ústřičnou. Přemýšlí nad světem a inspiruje. Chceme ukázat mladého člověka, který dává naději, už v 26. letech. Rozjíždí kanál DIVO.ČINY a chce podporovat a spolupracovat s dalšími a to je velký dar. Vítáme tady našeho benjamínka, který ale už udělal tolik věcí, jako mnoho lidí neudělá za celý život. Děkujeme za to.
-
Je důležité dělat věci, které člověk cítí, ale není dobré tam mít lpění, že za každou cenu musím vše změnit. Ale dělat to s lehkostí. Současně si však uvědomit, že to není zas až tak důležité, protože vše pomine. S odstupem vše pomine. Takhle to dělám ve všem, ale neznamená to, že by to nemělo fungovat. Mě to funguje. I pro někoho i ty ezo bláboly, tak mě fungují. To je to reálné tvoření reality. Nebýt na obláčku, ale ani nebýt uvězněn v hmotě a penězích.
-
Záněty srdce, to je asi ta nejzávažnější reakce přisuzována mRNA vakcínám, na které se váže riziko podle věkových skupin. Jsou nezávislé na pohlaví i na na věku. U starších jsou v četnosti obvyklých a u všech mladších jsou vyšší a nejdramatičtější je to u chlapců do 18 ti let. Prospěch a riziko, ochrana proti covidu vs zánět srdce, i jakkoliv mírné. Nikdy však nevíme, jak se může projevit v pozdějším věku. Je to velice ojedinělé v tak ranném věku mít zánět srdce a víme, co by to mohlo přinést v pozdějším věku. Raději bych si s tím tak moc nezahrával. Říct plošně a nakázat to, to není zatím na místě.
-
Je to úplně jiný level. Je to skryté za něčím honosným. To, co se dělo za druhé světové války byla strašlivá věc. Část společnosti byla poštvána proti té druhé, byla to nenávist vůči někomu. Teď je to jiný level v tom smyslu, že to není a priori nenávist vůči skupině, ale je to argument k záchraně lidského života. Zdánlivě to nejkrásnější, nejhonosnější, chceme chránit životy. A tady jsou ti zlí. Za něco dobrýho a pak se objevili ti špatní, proti kterým to jde. Je to schovanější, falešnější. Holocaust vznikl tím, že tam byla postupná legální diskriminace. Tady to začalo podobně s argumentem záchrany života. Ale mohlo by to dojít k totalitě, jako Francie, či Austrálie.
-
Byl jsem ve vězení, několikrát, protože když někoho chráníte a jde do vězení, jdete jako jeho ochránce s ním, ale to nejvíce, čemu se posledních 16 let se věnuji je mým předkům a židovské tématice, hlavně Terezínu. A protože mám židovské předky, tak jezdím po světě a pro své knihy, aby byly co nejpřesnější, tak si povídám s přeživšími. 27.1. bude den Holocaustu a proto Vám posdílíme tento celý podcast, který stojí za to si poslechnout.
-
"V době, kdy jsme se měli scházet s kamarádama." Během covidu jsme dětem ublížili. Tablety jim nás nenahradí. Jak dětem pomoci? Musíte se vašim dětem věnovat. Život se nesmrskl jen na to být v pyžamu s počítačem. V mládí si děláte přátele na celý život. Znám lidi, kteří řekli veřejně jiný názor než mainstream a byli vyhozeni. Epidemie infekční nemoci je snem všech mocipánů. Umožní jim to absolutní kontrolu a lidé mu za to budou ještě vděční.
-
Pozoruji ten svět se všemi klady i mínusy a snažím se to nehodnotit. A musím říct, že když to spojím s technologiíí budoucnosti, tak může být až negativně mrazivá, ale také pozitivně osvobozující. To sci-fi, které jsme viděli ve filmech o budoucnosti už je součástí dneška. Kdo je Petr Rokůsek? Za nás vizionář, člověk, který vnímá, co se kolem něj děje a reaguje na to. A kromě toho hned hledá odpovědi na jeho otázky, které se většinou věnují propojení na mnoha úrovních. Hledá a nachází benefity pro většinu. Kdo z nás to dnes umí?
-
Vytrácí se jistota stability. Velká osobní transformace, duchovní pokrok, osvícení, spočívá v tom, když si uvědomíme, že cokoliv a čemukoliv jsme věřili jako nezpochybnitelné pravdy, tak nezpochybnitelné nejsou.
-
"Když člověk stráví dlouhou dobu v korporátu, tak mu začne něco chybět. Aspoň to tak cítím. Vydělává nějaké peníze, má vysoký standard, ale může se stát, že se v něm začnou drát na povrch vyšší potřeby. Ty potřeby, aby to, co dělá, tak mu bude dávat vnitřní smysl. Do toho jsem musel dozrát."
-
V ČR nyní nemáme obecně sdílený balíček hodnot. My měli po revoluci SVOBODU a to sdílela velká část společnosti. Ta hodnota nás hnala dopředu... ale nyní mám pocit, že tady taková silná hodnota není. To, že budeme respektovat to, že svoboda jednoho znamená také svobodu druhého. Bránit demokracii. Když se podíváme na to, co dělal postupně prezident Zeman a Babišova vláda. To bylo krok za krokem pošlapávání hodnot. Díky Milionu chvilek se to hodně změnilo. Mladí lidé by se měli starat o věci veřejné a díky tomu se to začalo dík a za to jsem vděčná. Ten odpor z komunismu k lidem, kteří mají talent, tu stále je.
- Mehr anzeigen
