Folgen
-
Jednou z největších postav naší literatury minulého století je bezpochyby Vítězslav Nezval (26. května 1900–6. dubna 1958). Básník, prozaik, překladatel a osobnost, která i svým životem přitahovala zájem. Jeho dílo je rozsáhlé, začíná v období první republiky, pokračuje přes období protektorátu až do éry komunistického režimu. A právě tehdy byl komunisty protěžovaným autorem. Otázkou ale je, jestli byl pouze zaprodancem komunistického režimu?
-
Děti, jejichž rodič je uvězněný, jsou několikanásobně více traumatizované než jejich vrstevníci. „Mnohem častěji trpí chudobou. Jejich životní potřeby nejsou naplněné. A ještě jim hrozí, že sklouznou na stejnou dráhu jako rodič,“ vyjmenovává v pořadu Hovoru Gabriela Kabátová, ředitelka české pobočky Mezinárodního vězeňského sdružení, které se věnuje propuštěným vězňům, dozorcům i obětem trestných činů. A mezi ně patří i potomci odsouzených.
-
Fehlende Folgen?
-
Dvousvazkové deníkové zápisky Václava Tilleho, profesora Filozofické fakulty Univerzity Karlovy z let 1927–1937, představují pozoruhodný a cenný historický pramen. Popisují nejen každodennost dobového vědce, ale trefně a neotřele glosují život tehdejší intelektuální a kulturní elity.
-
Havíři, železničáři, valcíři – to byli skuteční hrdinové socialistických Vánoc. Rozhlas o nich vysílal na Štědrý den rok co rok. Svědectví o tom nabízejí Rozhlasové noviny z 60., 70. a 80. let. Sváteční rozhlasové vysílání má přeci jen jinou atmosféru než zpravodajství všedního dne. Autoři vánočních zpráv se často pokoušeli říci i něco hezkého.
-
Štědrý den je přeci jen tak trochu jiným dnem. Sváteční atmosféra, umocněná očekáváním večerní nadílky, se projevila i v rozhlasovém zpravodajství. Velký výlet do rozhlasového archivu a poslech štědrovečerních zpráv ze 60., 70. a 80. let odhalí, jak tehdy rozhlas o Vánocích vysílal.
-
Sociální sítě jsou dnes velkým problémem pro jakoukoliv generaci, tvrdí párový terapeut Jan Vojtko. Říká se o nich, že jde o první vynález lidstva, který si osedlal svého vynálezce. Jak s nimi tedy zacházet v náročném předvánočním a vánočním období? (Repríza, v premiéře jste pořad mohli slyšet v prosinci 2022.)
-
Hlavní události roku na české politické scéně v druhém díle bilančního seriálu shrnují reportéři Vojtěch Tomášek a Lucie Pávová. Připomenou například dlouhé schvalování důchodové reformy, protesty zemědělců nebo digitalizaci jednak přijímacích zkoušek na střední školy, která se povedla, a na druhé straně digitalizaci stavebního řízení, která vedla až k odchodu Pirátů z vládní koalice.
-
V Česku je ročně hospitalizováno na 180 tisíc dětí, některé musí být v nemocnici i delší dobu a některé i o Vánocích. Aby jim nebylo smutno, ale hlavně aby se rychleji uzdravovaly, chodí za nimi už 19 let spolek Loutky v nemocnici. „Jedna loutka dokáže proměnit atmosféru celého nemocničního pokoje,“ vyzdvihuje v pořadu Interview Plus režisérka a principálka Marka Míková.
-
Dříve neznámá, dnes je o její fotografie, filmy a výstavy obrovský zájem. „Zažít atmosféru ve velkém sále v Thermalu, kde je 1500 lidí a je do posledního místečka obsazený, to jsem měla mrazení a husí kůži,“ vzpomíná fotografka a pedagožka Libuše Jarcovjáková v pořadu Osobnost Plus. Fotografie je pro ni autoterapeutickým procesem. „Komerční fotku jsem dělat nedokázala,“ podotýká. (Repríza, v premiéře jste mohli rozhovor slyšet v červenci 2024.)
-
První Vánoce pod dohledem okupačních vojáků byly – alespoň podle toho, jak o nich referovaly dobové Rozhlasové noviny – celkem klidné. Jen málokoho napadlo, že mnohé z toho, co přinesl rok 1968, je nenávratně ztraceno.
-
Příběh o tom, že dětem pod stromeček nosí dárky Ježíšek, je v Česku silně zakořeněný. Je ale tato iluze pro děti prospěšná, nebo jde o lež, z níž mohou být později zklamané? A měli bychom je v takové představě udržovat? (Repéza, v premiéře jste pořad mohli slyšet v prosinci 2023.)
-
Podle terapeutky a kulturoložky Kamily Němečkové se u nás až 50 procent lidí hlásí k nenáboženské spiritualitě. „To je to, že věříme v ,něco‘, což je hluboce cítěný rozměr transcendentální. To něco, co člověka přesahuje. Je už víc než polovina těch, a to i podle mého pozorování, kteří cítí, že to, co jsme žili ve 20. století, co nám bylo předkládáno materialistickou vědou nebo co jsme se učili ve škole, není úplně všechno. A konečně se o tom začíná i mluvit.“ (Repríza.)
-
Jsou tu Vánoce. A tým Vinohradské 12 si řekl, že by si mohl právě dnes připomenout nejsilnější rozhovor letošního roku. Matěj Skalický ho točil s Alsu Kurmaševovou, novinářkou Rádia Svobodná Evropa, která po dlouhých měsících v ruském vězení může Vánoce opět strávit se svou rodinou.
-
Víno neroste, víno tvoří vinař, tvrdí sommeliér a soudní znalec Ivo Dvořák, který se jako konzultant podílel na knize Bible vína. „Doufám, že tahle kniha bude platná ještě dlouho. Víno je kulturní a historický nápoj a já doufám, že se bude pít pořád,“ říká v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus. Přesto může vývoj vinařství ovlivnit například klimatický změna. „Nedávno jsem pil výborné víno odrůdy Sangiovese, která je typická pro střední Itálii. A bylo z Kudějova,“ poukazuje.
-
V historii existují příběhy, které přesahují chápání lidí i v současnosti. Takový je i příběh náboženského myslitele, pacifisty a sociálního pracovníka Přemysla Pittra. „Byl nonkonformním člověkem, nositelem modelu křesťanské lásky a toho, že jsme schopni ji v sobě nacházet a probouzet,“ hodnotí ho v pořadu Jak to bylo doopravdy publicista Pavel Kosatík, autor monografie Sám proti zlu.
-
Vláda chce posílit prevenci násilí páchaného na dětech. Jak se může násilí, které dětské oběti zažijí, projevit v jejich dospělém životě? Jaké prostředky chce vláda pro zlepšení ochrany dětí a mladistvých nasadit? Vladimír Kroc se zeptal vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové.
-
Vánoce přinášejí fejetonistům dvě osvědčená témata. Především je třeba dumat nad dobou, která dává přednost komerci před duchovním rozměrem. To zabírá vždycky, osvědčovalo se to v minulosti a ani v budoucnu nato inspirační studna nevyschne. Horší je to s druhým zdrojem. Fejetonista může naříkat nad předvánočním shonem a ruchem a může bědovat, jak je všude narváno. V tomto ohledu je to čím dál horší.
- Mehr anzeigen
